Náhradní rodinná péče

„Pro dítě se hledá rodina, nikoliv naopak.“

Spolupodílení se na realizaci náhradní rodinné péče patří k nedílné a radostné součásti naší práce. Připravujeme děti k přijetí do náhradních rodin, účastníme se přípravy i výběru žadatelů. Následně poskytujeme poradenství nově vzniklým rodinám.  Zdravotní stav a vývoj všech dětí je pravidelně sledován dětským lékařem a psychologem.  Pro účely náhradní rodinné péče zajišťujeme zdravotní a vývojovou diagnostiku, vypracováváme odborné zprávy. Účastníme se výběru žadatelů, informujeme  žadatele o zdravotním stavu dětí a jejich psychomotorickém vývoji , umožňujeme adaptační návštěvy a připravuje děti na přechod do nového prostředí. Následně poskytujeme rodinám poradenství a doprovázení.

Adopce (osvojení)

vzniká mezi dítětem a osvojiteli trvalý příbuzenský vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi včetně všech práv a povinností. Základním principem je přijetí cizí osoby za vlastní, tzn. nahrazení přirozeného biologického rodičovství rodičovstvím právním. Cílem osvojení je dát nezletilému chybějící stabilní rodinné prostření. Současně dochází k naplňování smyslu života osvojitelů. Osvojit lze pouze dítě „právně volné“ (rodiče dali souhlas s osvojením či soud stanovil tzv. nezájem rodičů). Osvojením zanikají práva a povinnosti biologických rodičů vůči dítěti. Po uplynutí tří let od doby, kdy bylo o osvojení rozhodnuto, ho již nelze zrušit. Proces osvojení upravuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Osvojení zprostředkovává Krajský úřad. Žádost o zprostředkování osvojení a zařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se osvojiteli se podává u orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště žadatele. Více informací na  www.plzensky-kraj.cz.

Odborné posouzení žadatelů provádí krajský úřad a zahrnuje:

  • psychologické vyšetření ( charakteristika osobnosti, psychický stav, výchovné schopnosti, motivace, stabilita manželského či partnerského vztahu, prostředí v rodině apod.)
  • posouzení zdravotního stavu žadatele ( žadatelů)
  • psychologické vyšetření a přípravu dětí žijících v rodině
  • zjištění bezúhonnosti dalších osob žijících ve společné domácnosti
  • zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny

Příprava žadatelů probíhá formou kurzu, ve kterém jsou žadatelé seznamováni s problematikou náhradního rodičovství v oblasti psychologické, etické, výchovné, pediatrické, sociální. Rozsah přípravy činí nejméně 48 hodin. Cílem přípravných kurzů je sebereflexe, sebepoznání, prevence neúspěšných případů. V rámci Plzeňského kraje realizuje přípravné kurzy pro žadatele Centrum sociálních služeb Domažlice, p.o. Na přípravě se podílí i odborníci z našeho zařízení ( pediatři, psycholog, sociální pracovnice) a součástí je i komentovaná prohlídka dětského centra. Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatelů do evidence vhodných žadatelů a vede pro účely zprostředkování evidenci dětí vhodných pro osvojení. Výběr vhodných budoucích osvojitelů pro konkrétní dítě provádí na krajském úřadě odborníci působící v oblasti náhradní rodinné péče a sociálně-právní ochrany dětí. Žadateli je zasláno oznámení , na základě toho má právo se s dítětem seznámit a ve lhůtě do 30 dnů ( v odůvodněných případech může být prodloužena) podat návrh k soudu o svěření dítěte do péče. Konečné rozhodnutí o osvojení dítěte provádí obecný soud toho, kdo má být osvojen.

Mezinárodní adopce je možným řešením situace, kdy se pro dítě nedaří najít rodinu u nás. Tento typ osvojení je upraven Úmluvou o právech dítěte, Haagskou úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení a zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Úmluva stanovuje povinnost každému smluvnímu státu vytvořit ústřední orgán, který bude za proces mezinárodního osvojení zodpovědný. V ČR je to Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Spolupracuje s ústředními orgány jiných zemí. Podmínky pro mezinárodní osvojení jsou stejné jako při osvojení vnitrostátním ( odborné posouzení žadatelů v zemi původu, zdravotní a vývojová diagnostika osvojovaného dítěte). Navíc zde platí podmínka subsidiarity, tzn. přednostní umístění nezletilého do rodiny na území našeho státu. Pouze není-li to možné, hledá se rodina v zahraničí.

Pěstounská péče

se v současné době dělí dle příbuznosti na zprostředkovanou (klasickou) či příbuzenskou (v širší rodině dítěte);   dle počtu dětí na individuální (jedno až dvě děti) či skupinovou (SOS vesničky, velké pěstounské rodiny) a dle délky pobytu na dlouhodobou (stabilní a dlouhodobé opatření) či krátkodobou (přechodnou).

Pěstounská péče všeobecně je státem garantovaná, financovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné péče. Je upravena v občanském zákoníku, v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a v právních předpisech o sociálním zabezpečení. Do pěstounské péče se svěřují děti , jejichž výchova není u rodičů zajištěna a zájem dítěte takové svěření vyžaduje. Nejčastěji jsou to děti s těžším zdravotním rizikem a nejasnou prognózou, starší děti a sourozenecké skupiny a děti, které nejsou právně volné pro osvojení. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a dítě může být svěřeno do pěstounské péče jednotlivce či společné péče manželů. Pěstounskou péčí nevzniká právně příbuzenský vztah dítěte s pěstouny. Osoba pěstouna musí poskytovat záruku řádné výchovy . Pěstoun je povinen o dítě řádně pečovat a při výchově vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat. Má povinnost informovat rodiče dítěte o podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost udržovat styk dítěte s rodiči ( nestanoví-li soud jinak). V komunikaci s rodiči mu pomáhají sociální pracovníci úřadu a pracovníci doprovázející organizace. Pěstoun nemá k dítěti vyživovací povinnost, ta zůstává nadále rodičům. Dítěti náleží příspěvek na úhradu potřeb a pěstounovi měsíční odměna za výkon pěstounské péče. K dalším dávkám patří příspěvek na převzetí dítěte do péče, příspěvek na zakoupení motorového vozidla ( při péči o nejméně tři děti) a příspěvek při ukončení pěstounské péče. Pěstounská péče zaniká při dosažení zletilosti v 18 letech, může být také z důležitých důvodů rozhodnutím soudu zrušena. Zrušena je vždy, jestliže o to požádá pěstoun.

Pěstounská péče na přechodnou dobu (krátkodobá, profesionální) je rodinnou individuální formou péče státem podporovanou. Měla by být poskytována nezletilým dětem po dobu nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnosti pěstounů ( maximálně jeden rok). Je to dočasná péče o děti, u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého  trvalého řešení ( jiné formy náhradní péče či návratu do biologické rodiny). Měl by to být institut krizový a překlenovací. Tato forma péče  má přednost před ústavní výchovou. O svěření dítěte do přechodné pěstounské péče rozhoduje soud.

Pěstoun má povinnost po převzetí dítěte uzavřít „Dohodu o výkonu pěstounské péče“. Na základě uzavřené dohody mají pěstouni právo na tzv. doprovázení rodiny. Dohodu lze uzavřít s orgánem sociálně-právní ochrany dětí či jinou pověřenou organizací.  Dětské centrum Plzeň nabízí doprovázení pěstounských rodin na základě získaného pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí – uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče.

Podporují nás